Freiburg
S trochou štěstí se téhož tématu týkají alespoň dvě zprávy z RSS kanálů. Několikrát jsem měl problém si dokonce
ověřit zdroj zpráv. Většina opravdu použitelných novinek o open-source pochází ze JOINUP Evropské Unie, které
odkazují i na zdrojové zprávy. Proto mě trochu překvapilo, že se v posledních dnech má čtečka RSS zbláznila a
zásobuje mě zprávami týkajících se města Freiburg v Německu.
Ve zkratce jde o to, že rada města Freiburg rozhodla vrátit se k proprietárnímu kancelářskému balíku. OpenOffice
údajně nesplňuje požadavky na něj kladené. Podotýkám, že město používá verzi 3.2.1. která je zastaralá a neuvažuje o
povýšení na aktuální verzi. Ve svém prohlášení navíc uvádí vyloženě nepravdivé údaje. Zda je to z důvodu nevědomosti,
nezájmu nebo jiných důvodů je celkem jedno. Nakonec je to jejich rozhodnutí a navíc jsou v Německu, takže proč se
trápit, ne?
Proč je ale těch, zpráv o Freiburgu tolik? Proč o tomto přechodu informuje tolik serverů? A nakonec proč jsem si
jistý, že v opačném případě by vyšla jedna nebo dvě zprávy? Viz. příklad Mnichova, o kterém mi RSS čtečka nabídla cca
tři odkazy.
O vlivu Microsoft
Upřímně si nemyslím, že by Microsoft měl takový vliv aby dokázal přímo ovlivnit všechny tyto zprávy. Ani ho mít
nemusí, na to mu stačí pár nejrozšířenějších webů, které zprávu rozšíří a mohou se spolehnout na to, že zpráva bude
převzata téměř ve stejném znění na ostatní portály které se touto tématikou zabývají. Na tom vlastně také není nic
špatného.
Jak je možné, že má Microsoft takový nepřímý vliv na poskytované informace? Předpokládám, že to má mnoho
společného s tím jak jsou vnímány standardy veřejností. Nemyslím teď standardy technické, nebo parametrové. Zeptejte
se svých známých, co je pro ně standardem v kancelářských balících. Většina z nich nikdy neslyšela o ODF, XML atd.
Budou sice vědět (spíše předpokládat), že existuje nějaká bezplatná varianta, ale neměli nikdy důvod ji používat.
Standard pro ně není otevřený formát, ale Word a Excel.
Nikdy neměli důvod uvažovat nad jinou variantou.
A to se týká i operačních systémů.
Spokojení uživatelé?
Důvod proč se zpráva o neúspěchu OpenOffice šíří tak rychle je podle mého následující. Lidé to prostě chtějí slyšet.
Proč by si měli číst o tom, že zdarma mohli získat obdobně kvalitní produkt za který už zaplatili? Když za něco
zaplatím také nechci slyšet, že stejnou (a kolikrát kvalitnější) věc jsem mohl mít i zadarmo. Takovou zprávu si
přečte i ten, kterého vlastně vůbec nezajímá. Kde jinde se může člověk „zrovnoprávnit“ s ostatními když ne v tom že
má také MSO.
Takového člověka nezajímá kompatibilita a formáty. MSO koupil i s počítačem a využije ho dvakrát do roka. Přesto ale
může kdykoliv říci: „Já mám taky Microsoft Office“.
Za ostatní aplikace ale už platit nechce a shání kde co, jen aby to bylo zadarmo.
Co s tím?
Půjde to změnit?
Snad ano, ale největší pomoc může poskytnout sám Microsoft. Neříkám že vytváří špatné produkty (ostatně je již ani
nemůžu vyzkoušet), ale čím dál více získávám dojem že škodí sám sobě. Vzpomeňte si na lavinu kritiky při vydání
Visty. A W8 se prý také neprodávají podle představ.
S nadsázkou lze říci, že ještě Microsoft pomalu padá ze svého piedestalu, kam ho kdysi dostala neexistující
konkurence. A protože opravdu silná konkurence (nutná k jakémukoliv vývoji) chybí dodnes, začíná Microsoft chybovat a
slábnout.
Setrvačnost
Přesto je stále natolik rozšířený, že většina lidí ani neuvažuje o nákupu něčeho jiného koupí prostě Windows a k tomu
dostanou i Office. Vlastně jde o setrvačnost.
To pomyslené kolo se snad točí stále pomaleji. V rychle vyvíjeném LibreOffice a znovuzrozeném Apache OpenOffice roste
konkurence pro běžného uživatele stále rychleji. Stále je však nutné informovat a přesvědčovat.
Věřím v budoucnost obou balíků i v budoucnost open-source. Proč?
Kompatibilita
Nakonec to bude právě ta opomíjená kompatibilita která třeba zlomí vaz proprietárnímu softwaru. Uvědomte si, že psané
dokumenty zasílané elektronickou formou jsou velmi mladé. Jako srovnání můžete použít vývoj fotografie (což je
vlastně také informační médium). Ta se vyvíjela v jakýchsi skocích. Od skleněných desek k vynálezu fotografickému
filmu (1888 – Kodak), dále ke klasickému kinofilmu (1925 – Leica) až po první opravdu rozšířený
digitální fotoaparát (1994 – Apple).
Je vidět, že doba mezi vývojem není zrovna krátká a ke změně dojde pouze při „revoluci v technologii“. Nyní si
představte, že se formát fotografie mění každé tři roky. Navíc fotoaparát koupený za nemalý peníz můžete po třech
letech vyhodit nebo věnovat muzeu.
Elektronické dokumenty existují sice již dlouhou dobu, ale jak dlouho jsou opravdu rozšířené? Kolikrát za tuto
dobu změnil Microsoft svoje formáty? A poradí si se svými formáty alespoň sám Microsoft?
A přitom je tu několik možností jak se těmto problémům vyhnout.
Přesto je nevyužíváme. Proč vlastně?